Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

 

Hodnocení žáků

 

 

Humánní hodnocení pomáhá žákům i učitelům projevovat vzájemnou úctu,
vychází z jedinečnosti žáka, podporuje zvídavost a tvořivost, spolupráci a toleranci,
je důležitým motivačním aspektem žákova vědění.

 

 Cílem a základem každého hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu.

 Hodnocení a autoevaluace ukazuje žákovi úroveň dosažení výstupů a kompetencí, cesty ke zlepšení
a jak postupovat dále.

 Hodnocení je pozitivně motivační.

 Hodnocení nesmí být ponižující a diskriminující.

 Hodnocení vždy musí respektovat požadavky kladené na žáka a jeho skutečné možnosti.

Vzdělávání žáků v základní škole si klade za cíl vybavit žáka klíčovými kompetencemi. Ty představují soubor znalostí, dovedností, návyků, postojů a hodnot, které jsou předpokladem úspěšnosti
v celoživotním učení, v práci, zájmových aktivitách i osobním životě.

Základním aspektem pro hodnocení žáka je otázka: Do jaké míry je žák po ukončení základního vzdělání těmito klíčovými kompetencemi vybaven a do jaké míry dosáhl cílů základního vzdělávání?

Teprve další uplatnění žáka v životě a kvalita jeho života ukážou, jak se podařilo vytčených vzdělávacích cílů dosáhnout. K dosažení kompetencí mohou být využívány také domácí úkoly v přiměřené míře
a náročnosti, které vedou žáky k samostatnosti, odpovědnosti, v zájmu upevnění a opakování znalostí
a dovedností.

Podstatou praktického objektivního hodnocení úspěšnosti vzdělávání ve škole bude tedy hodnocení znalostí, dovedností, návyků a postojů, které jsou tvořeny výstupy jednotlivých oblastí a promítnuty
do klíčových kompetencí, specifikovaných v jednotlivých obdobích. Po celou dobu školní docházky jsou žáci vedeni k utváření morálních a mravních hodnot, které jsou základem vzájemného slušného chování jedinců ve společnosti, bez slovních a fyzických útoků, šikany a násilí.

Hodnocení má tyto funkce, které jsou pro pedagoga důležitou zpětnou vazbou:

- funkce informativní: pojítko s rodiči,

- funkce regulativní: regulace učební činnosti,

- funkce výchovná: působení na osobnost žáka,

- funkce sociální: ovlivňuje sociální vztahy,

- funkce prognostická: doporučení do budoucnosti,

- funkce motivační: princip pozitivního hodnocení,

- funkce diagnostická: příčiny, důvody, vývoj.

 

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

 Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. Hodnotí žáka
z hlediska dosažení cílových kompetencí a výstupů vzhledem k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům, vývojovým možnostem a schopnostem.

 Za 1. i 2. pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Na konci 1. pololetí může škola vydat žákovi výpis
z vysvědčení. Pokud žák přestupuje na jinou školu v průběhu 2. pololetí, vydá škola žákovi vysvědčení
s hodnocením za 1. pololetí.

 Hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů (rozhodnutí ředitele a souhlas školské rady).

 Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel/ka po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace - pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání, při přestupu žáka na jinou ZŠ nebo na žádost zákonného zástupce žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v souvislostech ovlivňujících jeho výkon, v jejich vývoji obsahuje zdůvodnění
a naznačení dalšího rozvoje žáka.

 Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňují hodnocení a klasifikace průběžné a celkové. Průběžné hodnocení se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.

 Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. V 1. a 3. čtvrtletí se provádí hodnocení výsledků žáka jako motivační
a informativní pro žáky i zák. zástupce.

 Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky jeho vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň kompetencí žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným ve školním vzdělávacím programu jednotlivých předmětů, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a volní vyspělosti. Klasifikace zahrnuje hodnocení žákovy píle a přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon (žáci
se speciálními vzdělávacími potřebami). Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho věkovým zvláštnostem i k tomu, že mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech
pro určitou indispozici. Vždy se přihlíží k možnostem žáka.

 Chování žáka nesmí ovlivnit klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.

 Při průběžném hodnocení i celkové klasifikaci uplatňuje pedagogický pracovník přiměřenou náročnost a pedagogický takt k žákovi.

 Za hodnocení a klasifikaci odpovídá učitel příslušného předmětu.

 Klasifikace předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, je výsledkem vzájemné dohody příslušných učitelů.

 Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu a hodnocení žáka informováni třídním učitelem a vyučujícími jednotlivých předmětů:

- průběžně prostřednictvím žákovské knížky,

- každé čtvrtletí při třídních schůzkách nebo konzultacích, případně jiným prokazatelným způsobem,

- kdykoliv na požádání zákonných zástupců.

 Ředitel školy rozhodne o použití slovního hodnocení výsledků vzdělávání:

- na žádost zák. zástupce u žáka s diagnostikovanými speciálními potřebami ve vzdělávání (podpůrným opatřením, PLPP, IVP atp.),

- na doporučení vyučujícího předmětu a žádosti zákonného zástupce žáka se speciálními vzdělávacími potřebami,

- na doporučení vyučujícího předmětu a žádosti zákonných zástupců žáka cizince, s tím, že při hodnocení cizinců se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje vždy za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka (žáci jsou považováni za žáky sociálně znevýhodněné z důvodu neznalosti vyučovacího jazyka). Závažné nedostatky v osvojených vědomostech se považují za objektivní příčinu, pro kterou žák nemusí být v průběhu 1. roku docházky ve škole v ČR z tohoto předmětu klasifikován (vyjma vysvědčení za 2. pololetí). Pro hodnocení v ostatních předmětech se tato okolnost považuje
za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka - a žák nesmí být z tohoto důvodu při hodnocení znevýhodněn.

 Sebehodnocení žáků je nedílnou součástí hodnocení výsledků výchovy a vzdělávání ve všech předmětech. Učitel předem stanoví kritéria tohoto způsobu hodnocení. Sebehodnocení žáka má především motivační roli. Hodnocení úrovně kompetencí pro jednotlivé vzdělávací oblasti nebo předměty provádějí vyučující průběžně (minimálně 1x za pololetí) a zaznamenávají si je do podkladů
pro hodnocení žáka tak, aby bylo možné kdykoliv sdělit žákovi, zákonným zástupcům, vedení školy
a ČŠI úroveň dosažených kompetencí žákem. Toto hodnocení společně se sebehodnocením má rovněž důležitou motivační roli.

 Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci 2. pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených škol. vzdělávacím  programem, s výjimkou předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle § 52, odstavce 6, věty třetí Školského zákona.

 Do vyššího ročníku postoupí i žák 1. nebo 2. stupně, který již na daném stupni opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch.

 Nelze-li žáka hodnotit na konci 1. pololetí, určí řed. školy pro jeho hodnocení náhr. termín, a to tak, aby hodnocení za toto pololetí bylo provedeno nejpozději do 2 měsíců po skončení 1. pololetí. Není-li možné hodnotit žáka ani v náhradním termínu, žák se za 1. pololetí nehodnotí.

 Není-li možné hodnotit žáka na konci 2. pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za 2. pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu 9. ročník. Škola vydá žákovi vysvědčení s celkovým prospěchem neprospěl. Po hodnocení
v náhradním termínu škola vydá žákovi nové vysvědčení (předchozí vydané vysvědčení za 2. pololetí žák nevrací).

 Žák, plnící povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci 2. pololetí neprospěl. To neplatí o žákovi, který již jednou na daném stupni ZŠ opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy
na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze ze závažných zdravotních důvodů.

 Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou šk. docházku a na konci 2. pololetí neprospěl, povolit na žádost zák. zást. opakování ročníku - po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků
a důvodů uvedených v žádosti.

 Žáci - včetně žáků 9. ročníku - kteří na konci 2. pololetí neprospěli nejvýše ze 2 povinných předmětů (a dosud na daném stupni neopakovali ročník) konají opravné zkoušky. Škola vydá na konci 2. pololetí těmto žákům vysvědčení s celkovým prospěchem neprospěl. Je-li žákovi po opravné zkoušce vydáno nové vysvědčení, předchozí vysvědčení žák nevrací.

 Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.

 Na žádost zákonného zástupce může ředitel školy uvolnit žáka ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu. Ředitel žákovi určí náhradní způsob vzdělávání v době vyučování tohoto předmětu. Na písemné doporučení lékaře (registrující praktický
pro děti a dorost) uvolní ředitel školy žáka z předmětu tělesná výchova, pokud má být žák uvolněn
na pololetí nebo na školní rok. V případě, že se jedná o první nebo poslední vyučovací hodinu, může být žák se souhlasem zákonného zástupce uvolněn zcela bez náhrady vyučovacích hodin.

 Žák může plnit povinnou školní docházku na 1. i 2. stupni základní školy v souladu s § 41 Školského zákona individuálním vzděláváním, na základě písemné žádosti zákonného zástupce a rozhodnutí ředitele o povolení ind. vzdělávání při splnění podmínek vyjmenovaných zákonem. Žák koná každé pololetí zkoušky z učiva podle ŠVP ZV pro daný ročník školy ve škole, do níž je přijat k plnění povinné školní docházky.

 Žák může plnit také povinnou školní docházku podle§ 38 Školského zákona: a) ve škole mimo území České republiky, přičemž zákonný zástupce může, nebo nemusí zvolit spádovou nebo jinou školu v ČR jako kmenovou, b) ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu ČR, c) v zahraniční škole na území České republiky se zahraničním vzdělávacím programem, d) v evropské škole se statutem Evropských škol. Žák plnící povinnou školní docházku tímto způsobem, může být na základě rozhodnutí zákonného zástupce zároveň žákem spádové nebo jiné školy v rejstříku škol v České republice, uvedených v případě za a) a za b) nebo d). Žák studující v případě za c) musí být žákem spádové školy nebo jiné školy zapsané v rejstříku škol ČR, kterou zvolí zákonný zástupce. Povinnost zákonných zástupců zapsat žáka k plnění povinné školní docházky tím není dotčena. V odůvodněných případech může žák plnit povinnou školní docházku v souladu s § 40 a §41zákona č. 561/2004 Sb. v platném znění (individuální vzdělávání). Pokud zákonný zástupce nezvolí kmenovou školu v ČR, v případě studia žáka v zahraniční škole viz a), b), d), nebo individuálním vzdělávání, dokládá plnění povinné školní docházky MŠMT ČR.

 

1. Zásady pro hodnocení chování

 Hodnocení chování žáka navrhuje třídní učitel po projednání chování žáka s vyučujícími v dané třídě
i ostatními učiteli a rozhoduje o něm ředitel po projednání v pedagogické radě. Klasifikace chování
se hodnotí stupni nebo slovně.

 Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a vzájemné komunikace, dodržování pravidel školního řádu, případně dalších vnitřních a provozních řádů školy a směrnic,
se kterými byl žák průkazně seznámen.

 Při klasifikaci chování žáka se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka (k již uděleným opatřením k posílení kázně jen tehdy, nebyla-li tato opatření účinná). Podle závažnosti přestupku
v chování žáka, porušení škol. řádu, žákem úmyslně zaviněná nepřítomnost ve výchovně vzdělávacím procesu a aktivitách s ním souvisejících, které jsou pro žáka povinné, může být žákovi uloženo výchovné opatření-napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, po projednání v pedagogické radě pak důtka ředitele školy, případně může být žák klasifikován 2. nebo 3. stupněm z chování, pokud předchozí výchovná opatření nebyla účinná.

Kázeňská opatření:

Ředitel školy může v případě: a) zvláště závažného zaviněného porušení povinností stanovených zákonem a školním řádem (zejména hrubé a neetické slovní i fyzické opakované útoky na žáky
a zaměstnance školy nebo školského zařízení, opakované a dlouhodobé porušení povinnosti řádně docházet do školy bez doložení nepřítomnosti v souladu s tímto školním řádem, šikana včetně neoprávněného opakovaného pořizování a zveřejňování záznamů bez souhlasu dotčených osob,
na sociálních sítích a webových stránkách atd., docházka do školy pod vlivem návykových látek
a alkoholu, kouření cigaret i elektronických v prostorách školy, opakované slovní i fyzické útoky
na spolužáky i zaměstnance školy nebo školského zařízení se sexuálním podtextem, záměrné poškozování školního majetku), vyloučit žáka ze školy (při splnění povinné školní docházky). Vyloučení oznámí státnímu zastupitelství a OSPODu.

V případě b) závažného zaviněného porušení povinností stanovených zákonem a školním řádem, (především za hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky na žáky a zaměstnance školy nebo školského zařízení, záměrné žákem zaviněné porušení povinnosti řádně docházet do školy bez doložení nepřítomnosti v souladu s tímto školním řádem, docházka do školy pod vlivem návykových látek
a alkoholu, šikanování spolužáků a zaměstnanců školy, včetně kyberšikany, záměrné poškození školního majetku) může ředitel školy rozhodnout o podmíněném nebo úplném vyloučení žáka ze školy (pokud žák splnil povinnou školní docházku).V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho okamžitém vyloučení.

V případě c) se jedná o zaviněné porušení povinností - jsou to všechna ostatní běžná porušování povinností stanovených zákonem a školním řádem.V těchto případech jsou využívána zejména výchovná opatření (NTU, DTU a DŘŠ především při závažnějším porušení pravidel školního řádu
a drobném záměrně žákem zaviněném zanedbání povinné školní docházky).

 Třídní učitel neprodleně oznámí uložení napomenutí třídního učitele nebo důtky třídního učitele příslušnému zástupci ředitele.

 Třídní učitel bezodkladně oznámí prokazatelným způsobem (prostřednictvím žákovské knížky, na tř. schůzce spolku rodičů nebo doporučeným dopisem) zák. zástupci žáka uložení výchovného opatření.

 

Pochvaly:

 Ředitel školy může žákovi na základě svého rozhodnutí nebo podnětu jiné právnické nebo fyzické osoby po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu na vysvědčení nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, pomoc slabším a handicapovaným žákům,
za mimořádně úspěšnou práci, za vynikající reprezentaci školy a průběžné vynikající studijní výsledky
a odpovědný a tvůrčí přístup žáka ke vzdělávání.

 Třídní učitel může na základě svého rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících
udělit žákovi pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy, déletrvající úspěšnou práci a odpovědný přístup ke vzdělávání a velmi dobrou reprezentaci školy (viz další kritéria pro udělování pochval na vysvědčení) a další výrazné aktivity ve prospěch školy a svých spolužáků, udělit pochvalu (nebo věcné ocenění), a to budˇ do žákovské knížky, nebo - po projednání v pedagogické radě -
na vysvědčení.

 

 

Další kritéria pro udělování pochval žákům na vysvědčení:

• za umístění žáků v soutěžích v okresním nebo okrskovém kole na předních místech, nebo jsou-li úspěšnými řešiteli olympiád,
• za umístění v krajských, republikových a vyšších soutěžích na významných místech, získání čestného uznání (pedagog odpovědný za soutěž posoudí hodnotu umístění v soutěži i vzhledem ke schopnostem a možnostem žáka),
• za práci na projektech, badatelskou činnost žáků nadstandardní činnosti v rámci vzdělávání reprezentující školu a žáky na veřejnosti atp.,
• za dlouhodobou aktivní činnost v třídním kolektivu,
• za aktivní přístup ke studiu a dobré (pěkné, výborné) studijní výsledky,
• za kamarádský a empatický přístup ke spolužákům.

 Udělení pochval a uložení výchovných opatření se zaznamenává v dokumentaci školy – školní matrice  (zápis z ped. rady) za pololetí, v němž bylo uděleno nebo uloženo.

 

2. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

 Sebehodnocení je důležitou motivační součástí hodnocení žáků.

 Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.

 Chybu je třeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Chyba je důležitý prostředek učení, vede žáky ke kognitivnímu učení a rozvoji kompetencí.

 Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

- co se mu daří a co mu ještě nejde,

- nástin dalšího postupu pro dosažení lepších výsledků při naplňování cílů vzdělávání a osobního cíle.

 Při práci je žák veden k tomu, aby komentoval své výkony a výsledky.

 Známka není jediným zdrojem motivace.

 Sebehodnocení žáka je předpokladem dobrého autonomního hodnocení žákova výkonu.

 Sebehodnocení žáka je významnou kompetencí, kterou chceme žáka naučit.

Předpokladem žákovy sebereflexe je pochopení základních zásad:

1. Zásada vnitřního přijetí hodnocení – hodnocení nemůže výchovně působit, aktivizovat a rozvíjet osobnost, není-li žákem vnitřně přijato.

2. Zásada přeměny hodnocení v sebehodnocení - vnitřní přijetí - zárodek sebehodnocení, ale nejen ztotožněním se s hodnocením učitele, ale hlubším, samostatným hodnocením žáka (autonomní hodnocení).

 

3. Zásada organického včleňování hodnocení a sebehodnocení do celého průběhu vyuč. a učení

Jedná se vlastně o převedení cílů do žákových znalostí, dovedností, myšlenkových operací. Toto předjímané, anticipující hodnocení je důležitým prvkem sebeřízení.

Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu, s nímž jsou žáci i jejich zákonní zástupci každoročně seznamováni na začátku a v průběhu školního roku.

 Hodnocení je prováděno známkou (klasifikace).

 Hodnocení může být slovní nebo kombinace obojího.

 Hodnocení úrovně kompetencí pro jednotlivé vzdělávací oblasti nebo předměty provádějí vyučující průběžně (minimálně však 1x za pololetí) a zaznamenávají si je do podkladů pro hodnocení žáka.

 Hodnocení může být i ve formě portfolia.

 Součástí hodnocení je i sebehodnocení žáka.

 Hodnotí se skupinová práce.

 Hodnocení se provádí podle předem stanovených kritérií.

 Hodnocení je průběžné.

 

4. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií.

Stupně klasifikace prospěchu:

1 – výborný,

2 – chvalitebný,

3 – dobrý,

4 – dostatečný,

5 – nedostatečný.

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

 předměty s převahou teoretického zaměření,

 předměty s převahou praktických činností,

 předměty s převahou výchovného a uměleckého zaměření.

 

Klasifikace ve vyučovacích předmětech teoretického zaměření

Částečně teoretické zaměření mají jazykové, společenskovědní a přírodovědné předměty a matematika. Při hodnocení výsledků v těchto vyučovacích předmětech vychází vyučující z požadavků školního vzdělávacího programu, cílů základního vzdělávání a dosažené úrovně klíčových kompetencí.
Při hodnocení sleduje zejména:

 ucelenost a trvalost osvojení poznatků, pojmů, zákonitostí a vztahů,

 kvalitu a rozsah získaných dovedností aplikovat a vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

 schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů,
při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,

 schopnost týmové práce,

 kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost,

 aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

 výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu,

 kvalitu výsledků své činností,
 osvojení účinných metod samostatného studia.

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák využívá požadované poznatky a dovednosti, informace, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, adekvátně a úplně, chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě je aplikuje i při řešení teoretických
a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost
a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný a výstižný. Grafický projev je esteticky vyvážený. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně vyhledávat, studovat a aplikovat získané informace.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák využívá požadované poznatky a dovednosti, informace, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální
a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů
a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí vyhledávat, studovat a aplikovat získané informace.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má při využívání požadovaných poznatků, pojmů, definic a zákonitostí malé mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti
a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů
a zákonitostí podle podnětů vyučujícího. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a obsahově správný. Je schopen vyhledávat, studovat a aplikovat informace s pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má při využívání požadovaných poznatků a dovedností závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. Při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Je nesamostatný při využívání poznatků pro hodnocení a výklad jevů. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu a získávání informací má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák požadované poznatky a dovednosti nevyužívá uceleně a správně, má v nich značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky.
V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů
se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti
a dovednosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a grafickém projevu má závažné nedostatky ve správnosti
a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedokáže opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat ani získávat informace a ani je aplikovat.

 

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

Převahu praktické činnosti mají na ZŠ praktické činnosti, technická výchova, praktika a výpočetní technika-informatika a robotika. Při hodnocení v těchto předmětech se vychází z požadavku školního vzdělávacího programu, cílů základního vzdělávání a dosažené úrovně klíčových kompetencí.
Při hodnocení se sleduje zejména:

 vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,

 osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,

 využití získaných teoretických vědomostí a dovedností v praktických činnostech,

 aktivita, samostatnost, tvořivost, vynalézavost a iniciativa v praktických činnostech,

 kvalita výsledků činností, organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, dodržování předpisů o BOZ a péče o živ. prostředí, hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí
a měřidel.

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák soustavně projevuje pozitivní vztah k práci, k prac. skupině a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoret. poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně
si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o BOZ a aktivně se stará
o živ. prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje pozitivní vztah k práci, k pracovní skupině. Při práci se u něho nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se
o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovní skupině a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti.

V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště
v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě
a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály
a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovní skupině a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti pouze za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele. Méně dbá o pořádek na pracovišti, na dodržování předpisů
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životním prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí
a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovní skupině a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoret. poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci
na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie.
V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

 

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, výchova k občanství a ke zdraví, dramatická výchova, mediální výchova, environmentální výchova.

Žák zařazený do zdravotní Tv se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Pokud žák navštěvuje volitelný předmět zdravotní Tv i Tv, je klasifikován z obou předmětů samostatně.

Při hodnocení v uvedených předmětech se v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu, cílů základního vzdělávání a dosažené úrovně klíčových kompetencí hodnotí:

 stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

 osvojení potřebných vědomostí, dovedností a ověřených zkušeností, činností a jejich tvůrčí aplikace,

 poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,

 kvalita a úroveň projevu,

 vztah žáka k činnostem a zájem o ně,

 estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,

 v Tv - s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka – všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví,

 „enviromentální“ vnímání a jednání,

 pozitivní vztah k sobě samému, členům společnosti a příslušníkům jiných národů,

 ochrana vlastního zdraví,

 úroveň dosažených sociálních dovedností a jejich aplikace,

 etické normy, jejich pochopení, zvnitřnění a uplatňování žákem v každodenním životě.

.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky úspěšně rozvíjí v individ. a kolek. projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, správný. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje k nim pozit. vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estet. vkus a těl. zdatnost, zájem o své duš.
a fyz. zdraví. Pěstuje si a aplikuje prakticky návyky v oblasti ochrany živ. prostředí a zdravého živ. stylu.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků školního vzdělávacího programu. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění,
o estetiku, o své duševní i fyzické zdraví. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost, vztah k přírodě a její ochraně. Je si vědom významu zdravého životního stylu pro sebe sama
a dokáže jej i v určité míře aplikovat.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější nedostatky a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost, pozitivní vztah k ochraně životního prostředí a praktickou aplikaci. Uvědomuje si význam ochrany svého zdraví, nedokáže ale vždy aplikovat zdravý životní styl.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý, rozvoj této schopnosti a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus, nepečuje o svůj fyzický stav v souvislosti se stravováním. Uvědomuje si význam ochrany živ. prostředí a svého zdraví, ale nedokáže je účelně a soustavně aplikovat a dodržovat.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Neuvědomuje si a nebo si nechce uvědomit význam ochrany životního prostředí a svého zdraví.

Chování žáka je hodnoceno slovně nebo stupni:

1 - velmi dobré,

2 – uspokojivé,

3 – neuspokojivé.

Kritéria pro hodnocení chování stupni i slovně:

Velmi dobré: Žák aktivně dodržuje pravidla chování stanovené školním řádem, směrnicemi školy
a provozními řády učeben, školního dvora a hřiště, nebo vnitřním řádem školní družiny a obecně platnými etickými normami. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Uspokojivé: Žák svým chováním porušuje pravidla stanovená školním řádem, směrnicemi školy
a provozními řády učeben, školního dvora a hřiště, nebo vnitřním řádem školní družiny. Dopustí se závažnějšího přestupku, opakovaně se dopouští méně závažných přestupků nebo má výjimečně několik zaviněných neomluvených hodin v průběhu pololetí. Ohrožuje bezpečnost a zdraví své nebo jiných osob. Porušuje obecné platné etické normy chování.

Neuspokojivé: Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům školního řádu, směrnic školy
a provozním řádům učeben, školního dvora a hřiště, nebo vnitřnímu řádem školní družiny. Zpravidla
se přes důtku ředitele školy dopouští opakovaně dalších přestupků, soustavně nebo záměrně narušuje vzdělávací proces třídy nebo skupiny. Má více záměrně zaviněných neomluvených hodin v průběhu pololetí. Dopouští se i takových přestupků, které vážně ohrožují výchovu, mravní výchovu nebo bezpečnost a zdraví spolužáků nebo zaměstnanců školy. Jeho chování vykazuje prvky šikany a fyzického násilí. Nedodržuje obecně platné etické normy chování.

 

Škola nebo třídní učitel průběžně informují zákonného zástupce o chování žáka:

-           prostřednictvím žákovské knížky,

-           na třídních schůzkách a konzultacích,

-           při osobním jednání při méně závažných, avšak opakovaných přestupcích a při zaviněných neomluvených hodinách do počtu 10,

-           na jednáních výchovné komise při závažném přestupku a zaviněném počtu neomluvených hodin větším než 10,

-           prostřednictvím e-mailů zasílaných v souladu s GDPR a Adaptačním zákonem ČR,

-           při osobním jednání ve škole na vyzvání ředitele školy,

-           při osobním jednání prostřednictvím poradenského pracoviště školy - výchovného poradce, metodika prevence, psychologa školy.

 

5. Zásady pro používání slovního hodnocení

V případě slovního hodnocení žáka jsou výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných
i nepovinných předmětech školního vzdělávacího programu a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou popsány tak, aby byla zřejmá jeho úroveň dosažení cílů základního vzdělávání
a klíčových kompetencí. Slovní hodnocení obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka ve výchovně vzdělávacím procesu a chování a jak je překonávat.

6. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení, pro slovní hodnocení nebo kombinaci obou

Celkové hodnocení žáka 1. až 9. ročníku se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

- prospěl(a) s vyznamenáním,

- prospěl(a),

- neprospěl(a),

- nehodnocen(a).

 

 Žák(yně) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů školního vzdělávacího programu hodnocen(a) na vysvědčení stupněm horším než 2 (chvalitebný), průměr prospěchu ze všech povinných předmětů není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré nebo odpovídajícímu slovnímu a kombinovanému hodnocení.

 Žák(yně) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen(a) na vysvědčení stupněm prospěchu 5 (nedostatečný) nebo odpovídajícím slovním a kombinovaným hodnocením.

 Žák(yně) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen(a) na vysvědčení stupněm prospěchu 5 (nedostatečný) nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen(a) na konci 2. pololetí.

 Žák(kyně) je nehodnocen(a), není-li možné žáka-žákyni hodnotit z některého z povinných předmětů stanoveným školním vzdělávacím programem na konci 1. pololetí.

 Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se nehodnotí.

 

7. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

 soustavným diagnostickým pozorováním žáka,

 soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,

 různými druhy hodnocení (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové, didaktickými testy),

 kontrolními písemnými pracemi a praktickými činnostmi,

 úrovní aplikačních dovedností získaných vědomostí a dovedností,

 úrovní aplikace získaných informací z různých zdrojů,

 analýzou výsledků aktivit a tvůrčího analyticko-syntetického přístupu žáka,

 konzultacemi s ostatními učiteli, asistenty a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka se SVP a stanovenými podpůrnými opatřeními,

 rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka,

 využitím žákovského portfolia,

 využitím sebehodnocení žáka,

 hodnocením týmové práce,

 využitím výsledků mimoškolních aktivit žáka, které se prolínají do jeho školní práce.

 

Žák 2. až 9. ročníku ZŠ musí být z předmětu klasifikován nebo jinak hodnocen alespoň 3x za každé pololetí. Učitel oznamuje a objasňuje žákovi výsledek každého hodnocení a klasifikace. Vede žáka
k sebehodnocení. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě a zdůvodní výsledek hodnocení a stupeň klasifikace. Výsledky hodnocení pís. prací, ostatních projektů, prací
a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů ode dne realizace ověřování znalostí a dovedností. Zpětnou vazbou pedagog zjišťuje, zda žák informacím týkajících se jeho hodnocení porozuměl.

Písemné práce a další druhy zkoušek, jejichž vypracování je plánované v trvání jedné vyučovací hodiny (český jazyk, matematika a didaktické autorizované testy z cizích jazyků atd.) rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Takovou písemnou práci zapíše vyučující předem do třídní knihy minimálně s týdenním předstihem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu písemnou práci uvedeného charakteru. V ostatních předmětech je přípustné psát pouze didaktické testy a krátké písemné práce nepřesahující 25 minut. Opravené písemné práce musí být předloženy žákovi a na požádání ve škole také zákonnému zástupci. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každém hodnocení a klasifikaci žáka s tím, že lze zjistit úroveň kompetencí v jednotlivých vzdělávacích oblastech nebo předmětech z jeho záznamů. Třídní učitel koordinuje výchovně vzdělávací proces ve své třídě, zejména s ohledem na kumulaci písemných a opakovacích prací a hodnocení žáků. Výchovný poradce a třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující své třídy s IVP, PLPP
a doporučením z psychologických vyšetření žáka se SVP (dodržují GDPR a Adaptační zákon), pokud je zákonný zástupce škole poskytl a které mají vztah k hodnocení a klasifikaci žáka, příp. ovlivňují jeho učební výsledky a podstatně tím ovlivňují jeho výkon. Všichni vyučující rovněž úzce spolupracují s asistenty ve třídě.

Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:

 neklasifikují žáka ihned po návratu do školy po delší nemoci,

 žák nemusí dopisovat látku do sešitů v případě, že to není jediný zdroj informací,

 účelem zjišťování znalostí a dovedností žáků není najít mezery ve vědomostech a dovednostech žáka, ale najít a ohodnotit to, co žák umí,

 učitel hodnotí a klasifikuje jen probrané a dostatečně procvičené učivo,

 hodnocení je motivační,

 hodnocení nesmí být diskriminující,

 hodnocení je objektivní.

 

8. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

 Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci 1. nebo 2. pololetí
při plnění povinné školní docházky podle § 36, Zákona č.561/2004 Sb., v platném znění,  v kmenové škole, může zákonný zástupce do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 prac. dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

 V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy (je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad), dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy
nebo krajského úřadu.

 V případě, že žák plní povinnou školní docházku podle § 41, Zákona č. 561/2004 Sb., v platném znění, individuálním vzděláváním, koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva daného ročníku dle ŠVP ZV školy, do níž byl přijat.

 Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení v případě plnění školní docházky podle § 41, Zákona č. 561/2004 Sb., může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy 
o přezkoušení žáka. Byl-li zkoušejícím ředitel školy, krajský úřad. Zkouška je komisionální.

 Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy, v případě, že vyučujícím je ředitel školy, krajský úřad.

 Komise je tříčlenná a tvoří ji předseda jmenovaný ředitelem školy, zkoušející učitel daného předmětu a přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti.

 Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním a nelze jej již napadnout novou žádostí
o přezkoušení.

 O přezkoušení se pořizuje protokol, který je součástí dokumentace školy.

 Žák může v jednom dni konat pouze jedno přezkoušení.

 Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost konat opravnou zkoušku.

 Žák 9. ročníku a žák, který na daném stupni ZŠ dosud neopakoval ročník a na konci 2. pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, koná opravné zkoušky.

 Opravné zkoušky se konají do konce daného školního roku a jsou komisionální. Termín opravné zkoušky určí ředitel školy.

 Žák, který opravnou zkoušku nevykoná úspěšně nebo se k ní nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy stanovit žákovi náhradní termín opravné zkoušky, nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby náhradního termínu opravné zkoušky navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.

9. Způsob hodnocení žáků vyžadujících podpůrná opatření - se speciálními vzdělávacími potřebami

 U žáka vyžadujícího podpůrná opatření (s prokázanou specifickou vzdělávací potřebou
a doporučenými PO) se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru vzdělávací potřeby.
U žáka 1. - 9.  roč.  s podpůrnými opatřeními rozhodne ředitel školy o použití širšího slovního hodnocení na základě návrhu vyučujícího a žádosti zákonného zástupce.

 Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti specifické vzdělávací potřeby žáka
a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje vzdělávací potřeba žáka -
na obou stupních základní školy.

 Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem a metod hodnocení.

 Při klasifikaci se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob projedná výchovný poradce a třídní učitel s ostatními vyučujícími.

 Třídní učitel nebo učitel daného předmětu sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu a účel individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

 Žák zařazený do zdravotní Tv, žák s částečným osvobozením nebo úlevou na základě doporučení lékaře se klasifikuje v Tv s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.

 

10. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami – kritéria slovního hodnocení

a) ovládnutí ročníkových výstupů ŠVP

- ovládá bezpečně,

- ovládá,

- v podstatě ovládá,

- ovládá se značnými mezerami,

- neovládá,

 

b) úroveň myšlení

- pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti,

- uvažuje celkem samostatně,

- menší samostatnost v myšlení,

- nesamostatné myšlení,

- odpovídá nesprávně i na návodné otázky,

 

c) úroveň komunikačních dovedností

- výstižné, poměrně přesné,

- celkem výstižné,

- ne dost přesné,

- vyjadřuje se s potížemi,

- nesprávné i na návodné otázky,

 

d) úroveň aplikace vědomostí, dovedností a postojů

- spolehlivě, cíleně užívá vědomostí a dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou,

- dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen menších chyb,

- s pomocí učitele řeší úkoly, překonává potíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští,

- dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává,

- praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele,

 

e) zájem o vzdělávání, úroveň motivačních mechanizmů, sebehodnocení

- aktivní, vzdělává se svědomitě a se zájmem,

- vzdělává se svědomitě,

- k učení a k získávání dovedností nepotřebuje větších podnětů,

- malý zájem o vzdělávání, potřebuje stálé podněty,

- pomoc a pobízení k získávání vědomostí a dovedností jsou zatím neúčinné,

- (ne)chápe význam sebehodnocení jako motivačního prvku ve vzdělávání.